ČLÁNKY 

Moje poprvé pod tetovacím strojkem.

Cože? Tetování?

Cože? Tetování? - To byla asi první slova mých rodičů, když jim moje dvanáctileté JÁ řeklo, že se chce nechat potetovat. Že se chci nechat potetovat celá, opravdu, celá. Máma ani táta v té době tetování neměli a moc tomu nerozuměli. A hlavně, bylo mi dvanáct. 

Nejsem a ani jsem nebyla typ dcery, co by dělala takové velké věci rodičům za zády, a prosím, buďte takový. Pokud vám rodiče v mladém věku tetování zakazují, mají k tomu nějaký důvod, a bylo by rozumné si s nimi o tom promluvit, proč a tak. Také jim můžete ukázat informace všude po internetu, je jich tam hromada. Hlavně se nenechávejte tetovat za zády svách rodičů, pokud nejste plnoletí.

Rok na to, dostal táta k narozeninám poukázku na tetování a byl první z naší rodinky kdo šel tento proces podstoupit. Přišel naprosto nadšený a s odpovědí, že až budu starší budu si ho moct udělat taky, protože on už ho má.

Skončilo léto 2016, mně padlo sedmnáct let a v hlavě se zas vyrojila myšlenka na kérku. 

Mami, tati.. prosím. 

Nakonec mamka polevila s tím, že je to moje kůže, ale, že další na řadě je ona. A tak přišel listopad a moje poprvé pod tetovacím strojkem.  

Motiv jsem měla hned jasný a to mandalu. Místo už bylo trochu horší, jelikož studuji na maséra, neměla bych mít viditelné tetování (tohle si zapamatujte) a tak jsem si vybrala záda, přesněji, místo mezi lopatkami. Každý mi říkal, že si hraji na frajerku, když jdu na poprvé hned tam, kde to děsně bolí. Bolest tetování je hodně individuální. Záleží na místě. Je známo, že na místech kde je hned kost nebo tenká kůže to bolí mnohem víc ( např. nárty, kotníky, lokty, žebra či klíční kosti), ale je to hodně i o vašem prahu bolesti. Já jsem si třeba myslela, že ho mám hodně nízký a asi ne. Plno lidí mě strašilo, že přes páteř to bude neskutečná bolest a samozřejmě, byla jsem hodně vystresovaná, když jsem tam měla jít. Můj tatér je chlápek co když ho vidíte na první pohled, máte sto chutí utéct, asi jako já jsem to chtěla udělat. Ale jelikož tam šla semnou moje máma, tak už jsem nemohla. Nakonec jsem zjistila, že i přesto jak vypadá, je to vtipný a v pohodě chlapík. Byla jsem u něj zhruba dvě a půl hodinky, z toho tak třičtvrtě hodinky pauzičky mezi tetováním. Všechno mi vysvětlil, jak to bude probíhat tak i následnou péči. A i on tvrdí, že tetování nebolí, pokud si nenajdete řezníka co vám tu kůži rozřezává několik cenťáků hluboku. Když už bylo po všem, odnášela jsem si už svojí mandalu na zádech domů. 

Plynul čas, a ti, kteří tetování již mají ví, že je to naprostá droga. A tak přišla další zima a další človíček v hlavě mi začal našeptávat o mé lásce.

Je lepší se nechat tetovat na zimu, či v zimě samotné. Jelikož s kérkou nesmíte na slunko a tak měsíc se koupat ve stojaté vodě ( i ve vaně, což jsem hodně trpěla ) je to mnohem praktičtější.  

A protože přítel měl už taky svoje první tetování za sebou a chtěl další, napadlo mě, že bych mu jako dárek k Vánocům jedno nadělila. Chtěli jsme něco společného, ale zároveň ne nic kýčovitého nebo do očí bijícího JÁ JSEM JEHO A ON JE JEN MŮJ!! - takže žádná jména a tak jsme se domluvili na óm. A na ruku. Jediné, co jsem se modlila, aby to nebyl problém ve škole, kvůli studiu, díky Bohu nebyl. 

A když už jsme tam tak hezky byli, nechala jsem si udělat i dvě malé radosti vedle kotníků - znak kozoroha a lva.

Tak, tohle jsou moje ozdůbky, které jsou vidět, ale věřtě, že v hlavě jich mám tolik, že rozhodně ještě nekončím.